Kronika
Francie - východní Pyreneje a Katalánsko
7.11.2011(21.10. - 30.10.2011)
Do Francie jsme se všichni těšili, a v pátek večer jsme se konečně dočkali! Absolvovali jsme dlouhou cestu autobusem, která končila v krásném kempu Taxo les Pins. Byli jsme ubytováni v mobilních domech, ve stínech krásných vzrostlých borovic, které dodávaly místu tu pravou francouzskou atmosféru. První ráno našeho pobytu všichni vstávali později, protože doháněli spánkový deficit z dvacetihodinové cesty. Odpoledne byl na programu výlet do nedalekého města Argeles, kde byla překrásná pláž a malý přístav pro místní lodě. Všichni byli rádi za první náznak pravého francouzského života.
V Pondělí jsme jeli přes celé Pyreneje do Andorry. Andorra je země s průměrnou nejvyšší nadmořskou výškou v Evropě, a proto nás čekal výšlap do hor. Cíl bylo krásné jezero, kde foukal vítr a dokonce padaly i kroupy. Také jsme zastavili v andorském městě na nákup, abychom doplnili naše zásoby jídla. Přijeli jsme domů pozdě a unavení, ale to nikomu nezabránilo v tom, aby si neuvařil pořádně dobrou večeři podle svého gusta.
Další den jsme viděli spousty kulturních památek jako třeba katarský hrad, který posléze katarským vůbec nebyl, citadelu Carcassonne a překrásné město Narbone s katedrálou a velkým náměstím. Tento den bylo krásné počasí jenže se večer pokazilo a z Narbone jsme odjížděli za deště.
Středa byl zlomový a napínavý den, poněvadž se měla jít velká túra do Pyrenejí. Jenže autobus měl poruchu a tak většině spadl kámen ze srdce. Tak jsme si udělali pohodové dopoledne v kempu u bazénu a byli plně připraveni na náhradní program. Vyrazili jsme znovu do města Argeles s mořem a přístavem, ale tentokrát větší skupina zamířila i do centra do francouzské kavárny. Nakonec i s poruchou to byl velice příjemný den.
Španělsko bylo naplánovaným výletem na čtvrtek. Navštívili jsme Figueraes a tamější muzeum Salvadora Dalího, které se všem zdálo velice zajímavé. U hranice Španělska s Francií jsme vystoupali na horu, ze které jsou vidět hraniční města obou států. Foukal vítr, ale zatím nepršelo. Pršet mělo začít až o pár hodin později, když jsme si užívali křivolaké uličky malířského města Collioure. Přímořské město s majákem, jenž je vynikající inspirací pro umělce. Toho večera pršet začlo a už nepřestalo.
Výstup do Pyrenejí, který byl ve středu zrušen a přesunut na pátek se bohužel neuskutečnil vůbec. Pršelo a pršelo a pršelo. Sice jsme se zajeli i v tom dešti podívat na katedrálu v blízkém městě, ale když na výletě leje už druhý den, jako z konve, není to ono. Takže jsme si užili poslední večer, naposledy se vyspali v našich mobilních domech a druhý den ráno začlo zuřivé balení zavazadel. Do poledne bylo vše hotové, klíče odevzdané, a tak jsme mohli opustit kemp s krásnými vzpomínkami.
související články: Francie Pyreneje Katalánsko